NEJVĚTŠÍ OSTROV VIETNAMU PHU QUOC

dubna 28, 2017

Ostrov Phu Quoc je největším a v současnosti asi nejpropagovanějším ostrovem ve Vietnamu. Díky tomu se na něj můžete vydat i bez víz, která jsou jinak do Vietnamu potřeba. V současnosti je znám pro krásné pláže, pepřové farmy, lov perel či výrobu rybí omáčky. Z minulosti je nechvalně proslulý svým “Coconut tree prison”, vězením sloužícím americké armádě.

Na Phu Quoc se vydáváme lodí z města Ha Tien, po předchozí zkušenosti už se mi na loď nechce lézt ani trochu, ale co mi zbývá. V přístavišti si kupuji hromadu ovoce za pár korun, alespoň si tu cestu zpříjemním. K mému překvapení za chvíli připluje obří loď s pohodlnými sedačkami, klimatizací, voda zdarma je samozřejmostí. Celou cestu se promítá lehce bizardní propagandistické video o Vietnamu. Chvíli je to sranda, ale pak raději vylézáme na palubu a užíváme si jízdu na lodi.

V přístavu jako vždy čekají taxíky, tentokrát normální auta, docela zírám, v autě jsem neseděla víc jak měsíc :-D Navíc zdejší taxíky používají bez diskuze taxametry, ceny jsou férové a nikdo nešidí. Paráda, konečně se nás nikdo nesnaží natáhnout.

Vzhledem k předchozím zkušenostem jsme předem rezervované ubytování zrušili a budeme vybírat až na místě. Z taxíku se necháme vyhodit v centru města, nejdříve si dáme oběd v jedné z místních jídelen a pak budeme shánět ubytování. Místní jídelna se pozná jednoduše, u stolu sedí třeba 30 lidí, společně stolují a odpadky končí na zemi. Líbí se mi, jak všichni sedí pospolu, užívají si jídlo a povídají si. To není jak u nás “rychle, rychle a šup zpátky do kanclu”. Najednou je všude prázdno, skončila doba oběda a nastal čas úklidu. Vlastně je to i celkem praktické, smést všechno najednou ze země, no stress.

Dáváme se do řeči s jedním mladým klukem, samozřejmě že ví o pár ubytováních. Jak by ne, když zde spolu lidé evidentně ještě komunikují. Přítel s ním nasedá na motorku, cca za půl hodinky se vrací, máme vybráno. Bungalov v krásné zahradě, s lednicí, klimatizací, vlastní koupelnou, v okolí spousta restaurací a hospůdek, na pláž 5 minut pěšky. A cena? 20 dolarů na noc. Vietnam je opravdu o dost levnější než Kambodža či Thajsko. A lidé neuvěřitelně příjemní, už teď se mi nechce zpátky domů. Chci zůstat tady, s těmi usměvavými lidmi, ať už je to majitelka bungalovu, rodinka, ke které jsme chodili na večeři nebo stará babička, která má stánek u našeho ubytování.

Na Phu Quocu se určitě nebudete nudit, za 5 dní jsme stihli navštívit několik pláží, výrobnu rybí omáčky, pepřovou farmu, včelí farmu i vězení Coconut tree prison. To ve mě zanechalo asi nejhlubší dojmy, jsem totální pacifista, nesnáším války a konflikty a při pohledu na to, co všechno jsou si lidé navzájem schopni udělat, se mi chce vždy brečet. O to víc jsem nechápala Vietnamce, kteří se na tomhle místě dokázali smát. Šlo přeci o jejich historii a předky.

Četla jsem spoustu názorů na to, že ve Vietnamu jsou hezčí místa, než je Phu Quoc, já srovnání nemám, ale za mě byl Phu Quoc super a za návštěvu určitě stojí. Pláže jsem viděla určitě hezčí na jiných místech, ale pro poznání kultury, historie a super jídla je určitě fajn se sem vypravit. Vše se ale rychle mění, i na Phu Quocu probíhala masivní výstavba nových resortů a věřím tomu, že nebude trvat dlouho a turistický ruch tohle krásné místo pokazí.

Poslední den, den odjezdu mi dává další podnět k zamyšlení. Ob jeden bungalov od nás je Němec s Vietnamskou prostitutkou, ta si dovolí na chvíli sednout venku a odpočinout, načež on jí zmlátí. Naštěstí je ještě dost lidí, kteří nejsou lhostejní a dost z nás, co to vidíme, se jí zastane. S prostitucí se v Asii setkáte na každém rohu, osobně mi přijde smutné, že někteří lidé, jezdí do těchto zemí jen za jedním účelem a nevidí krásu těchto zemí, nesnaží se proniknout do kultury a myšlení lidí, ale berou je jen jako zboží či laciné sluhy ke svojí zábavě.

Takto se s námi rozloučil Phu Quoc, nebylo to zrovna hezké, ale k zamyšlení a uvědomění si vlastních životů to byl přínos. Každopádně za jednoho blbce z Evropy ostrov nemůže a na chvíle zde strávené budu moc ráda vzpomínat. Opět se budu opakovat, ale Vietnam mi strašně přirostl k srdci, doufám, že se sem ještě někdy vrátím a budu mít možnost procestovat více jeho částí.

Ubytování nalezené na místě, lepší než přes internet :-)

Zahradu měli krásnou a upravenou

Spousta lidí je miluje ale za mě byl tenhle můj první a poslední. Hnusné a do pěti minut strašný průjem :-D
Některé pláže mají sytě žlutý písek
Vězení Coconut tree prison, zatímco mě bylo hloupé i fotit, místní se smáli...ach jo
Můj překvapivě největší objev na pepřové farmě byl ten, že kešu oříšky rostou na stromě :-))

Ne toto roztomilé štěňátko opravdu nikdo nesní. Hojně rozšířená pověra, že Vietnamci jedí psy je pravdivá jen na půl. Ano jedí, ale jedná se o speciálně chované druhy a jídlo je to spíše sváteční. Takže jaký je rozdíl mezi prasetem chovaným na maso a psem na ten samý účel?

Přednáška o pepři

Místní kotviště lodí

Jídlo ve Vietnamu je totální porno, nejraději bych jedla od rána do večera 

Včelí farma a pokus o udržení ekosystému

Výrobna rybí omáčky...slušný smrad všude :-))


You Might Also Like

2 komentářů

  1. Teda to je vážně pěkné :) A chtěl bych se zeptat, jestli jste byli někdy na tomto ostrově: http://www.exotickapriroda.cz/blog/clanky/co-je-k-videni-na-thajskem-ostrove-ko-samui ??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-)
      Na Ko Samui ne, ale kamarádka tam jezdí a je spokojená. Já mám letos v plánu v Thajsku Ko Jum, Ko Lanta a Ko Ngai, ale třeba i na Samui dojde, uvidíme :-)

      Vymazat