HLAVNÍ MĚSTO KAMBODŽE PHNOM PENH, ZÁŽITEK NA CELÝ ŽIVOT

dubna 13, 2017

Dobré ráno Phnom Penh. Budím se v 7 ráno s důvěrně známou bolestí břicha a vím, že se musím nezbytně nutně přepravit na záchod. Asi tak za 20 vteřin ideálně. Jak to ale udělat, když předešlá cesta mým zádům nepomohla a já se nemůžu zvednout, to vážně netuším. A nejen zvednout, nemůžu se totiž pohnout vůbec. Přítel spí, budit ho nehodlám, já to přeci zvládnu sama! Ano, zvládla jsem to - po půl hodině neskutečných bolestí provázených potokem slz se mi podařilo vstát. Někdy je lepší zašlapat své ego do země, zahodit veškerou hrdost a říct si o pomoc.
Po dalších dvou hodinách ploužení se po pokoji a vydatné snídani sestávající ze zbytku sušenek a taveňáku vyrážíme na naplánované památky. Co na tom, že sotva lezu, prostě chci vidět, co jsem si naplánovala. A chci jít pěšky, abych se rozhýbala, naklepávání v tuk tuku mi nepomůže.
Vydáváme se pěšky přes tržiště u hotelu. Panuje zde neuvěřitelný bordel a špína, všichni na nás zírají a přátelsky se zrovna netváří. Necítím se vůbec příjemně, křečovitě si držím kabelku a proklínám svůj nápad jít pěšky. Po chvíli se ale vymotáme z téhle šílenosti a ocitáme se v docela pěkné čtvrti, procházíme kolem antikorupčního ministerstva a začínáme se cítit celkem bezpečně. Jaká naivita to byla, zjišťuji za pouhých pár minut. Jak se tak kochám okolím, málem do mě při přecházení silnice narazí dva kluci na motorce. Uskočím dozadu s obrovskou úlevou, že se nikomu nic nestalo. A v té samé vteřině si uvědomím, že moje kabelka už si to sviští na motorce kamsi do temných uliček. Přítel se za nimi ještě rozběhne, ale proti motorce nemáme šanci. Takže mobil, občanka, platební karta, 5 dolarů a posmrkaný kapesník jsou v tahu. Platební kartu jsem sebou běžně nenosila, ale zrovna jsme chtěli zaplatit za ubytování a nechtělo se mi vracet s kartou na pokoj. BLBEC. Pas jsme u sebe nenosili nikdy, vždy jen jeho kopie, což se právě ukázalo jako hodně užitečné.
Doběhneme zpátky k antikorupčnímu ministerstvu a prosíme stráž o pomoc. Ne, že bych byla tak naivní, že bych věřila, že se mi vrátí zpátky moje věci, ale nevěděla jsem, jestli nebudu potřebovat nějaký protokol o krádeži kvůli pojištění nebo nové SIMkartě. K našemu překvapení se k jakékoli pomoci absolutně nemá. Doběhneme do nejbližšího hotelu a prosíme recepčního. Prý nemá telefon. Na stole mu leží tři. Alespoň si vynutíme heslo na wi-fi a blokujeme platební kartu. Naštěstí za tu chvilku nestihlo nic zmizet. Ještě chvíli běháme po ulici ve snaze najít policejní stanici, ale místní nás posílají neustále tam a zpátky, až začínám mít podezření, že se docela dobře baví. Obdivuji přítele, že to nevzdává, já už bych se na to dávno vykašlala. Naše snaha je završena nálezem dvou policistů, kteří se vyhřívají na sluníčku, popíjejí pivko a suše nám oznámí, že nejsou policisté. Takhle země nám evidentně ještě neukázala vše a pořád nás chce něčím překvapovat.
Vzdáváme to a vracíme se do hotelu. Tady nám poradí, kde je policejní stanice a je vidět, že je to i mrzí. Zároveň se ale dozvídáme, že je to naprosto zbytečné. Alespoň tedy varujeme skupinku z našeho hotelu, která se zrovna chystá ven. Seznamujeme se s jedním Australanem, kterým sem jezdí pravidelně, jdeme s ním na kafe a za neustálého zírání místních se dozvídáme spoustu zajímavých informací. Policie tady naprosto nefunguje, na stanici by v lepším případě nic nevyřešili, v horším by nám sebrali doklady a vrátili je až po tučném úplatku. Taky můžeme být rádi, že se nám nic nestalo. A má pravdu, telefon je jen věc. Pořád jsme na tom lépe, než lidé z téhle země. Australan sem nejezdí na dovolenou, ale jezdí pomáhat. Vždy alespoň 1x za rok rozváží do vesnic suché potraviny, hračky a další materiální pomoc. Jezdí sám na vlastní pěst. Jednou ho oslovila charitativní organizace s nabídkou spolupráce, chtěli ale vstupní poplatek 2 000 dolarů, takže odmítl. Peníze určené na humanitární pomoc zde bohužel velmi často končí úplně jinde, než u těch, kteří pomoc potřebují. Jeho vyprávění o životě lidí tady je neuvěřitelně smutné, ztracený telefon je proti tomu nic. Tady si člověk uvědomí, jak strašně dobře se ve své zemi má.
Po téhle přínosné debatě se vydáváme pro nový telefon, přeci jen se bez něj úplně fungovat nedá. Chvíli jdeme pěšky, nakonec ale bereme tuk tuk, za dvě minuty cesty platíme 5 dolarů, na dohadování není sil. V obchodním domě si uvědomím, že na účtě máme 6 tis. a před sebou ještě měsíc cesty. Takže návrat na hotel, kupování telefonu teď nehrozí. Systém, že si peníze necháte na účtě, ke kterému nemáte kartu, je sice super bezpečný, ale v okamžiku, kdy přijdete o telefon, na který Vám chodí potvrzovací SMSka při zadávání platby, jste tak trochu v pr….naštěstí ne na dlouho. Banka na můj e-mail reaguje celkem rychle, posíláme jim telefonní číslo na hotel a po telefonickém ověření mi převádějí peníze. Ufff tak alespoň něco vyšlo. Už se zmůžeme jen na večeři u Inda, jedno z mála výborných jídel tady. Sice nás maličko obere, ale alespoň mi věnuje mast na záda a mě se konečně trošku uleví.
Následující den strávíme v hotelu a těsném okolí, nemáme sebemenší chuť kamkoli chodit. Není nám příjemné, jak všichni zírají, necítíme se tu bezpečně, navíc já sotva lezu, takže to vzdáváme a místo prohlížení památek a muzeí si dáváme raději odpočinek a diskuze s Australanem. Ve finále je to možná přínosnější, než chodit po muzeích. Spolu s pročítáním všech historických souvislostí mi to dává ucelený pohled na tuhle drsnou, válkou zničenou zemi.

O faktech a mých osobních dojmech z Kambodže bude ještě samostatný článek, protože Kambodža se mi vryla do srdce a navždy změnila můj pohled na svět.
Nejdřív nás ale čeká cesta do Sihanoukville a na Koh Rong, kde jak doufáme, bude lépe. Jsme prostě nepoučitelní naivkové...nebo optimisté?

Moje jediná fotka z Phnom Penh, tržiště před hotelem aneb jídelna a WC v jednom

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Koukám, že to máš těžké... Ale i tak doufám, že se ti líbila ta slavná turistická místa, jako třeba tyto: http://www.exotickapriroda.cz/blog/clanky/phnom-penh-a-jeho-turisticke-zajimavosti
    Já sám se tam chci podívat a doufám, že se mi to jednou podaří :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jednoduché to zrovna nebylo :-) Ale i s tím, co vím, bych jela znova, člověk se nesmí nechat odradit a zlomit nepříjemnostmi. Kambodža je krásná země a návštěva stojí určitě za to, jen na některých místech musí být člověk opatrný, což platí nejen o Asii, ale ve finále i o Praze :-))

      Vymazat

MÁŠ DOTAZ? NEVÁHEJ A NAPIŠ :-)

Název

E-mail *

Vzkaz *

Asie (43) 6 měsíců v Asii (31) Sama na cestě (29) Thajsko (24) První velká cesta (15) Kambodža (8) Vietnam (8) Doprava v Thajsku (7) Evropa (7) Práce na cestách (7) Dobrovolnictví (6) Malajsie (6) Myanmar/Barma (6) Rozpočet Thajsko (6) Bangkok (5) Na pár dní pryč (5) Workaway (5) Ko Chang (4) Koh Phayam (4) Langkawi (4) O cestování (4) Digitální nomádství (3) Doprava v Kambodže (3) Siem Reap (3) Vztahy na cestách (3) Angkor Wat (2) Atrakce Langkawi (2) Irsko (2) Koh Rong (2) Kuala Lumpur (2) Moken sea gypsy (2) Nákup letenek (2) Německo (2) Phnom Penh (2) Plánování (2) Rady a tipy (2) Rezervace ubytování (2) Rozpočet Malajsie (2) Tetování Thajsko (2) Ao Nang (1) Athény (1) Ayutthaya (1) Bagan (1) Bago (1) Berlín (1) Bezpečnost (1) Budapešť (1) Cameron Highlands (1) China town Singapore (1) Cliffs of Moher (1) Copywriting (1) Death Railway (1) Dlouhodobé cestování (1) Doklady (1) Dublin (1) Dánsko (1) Flixbus (1) Galway (1) Ha Tien (1) Hanoi (1) Ho Chi Minh (1) Inle Lake (1) Kanchanaburi (1) Khao Sok (1) Ko Kood (1) Ko Kut (1) Ko Lanta (1) Ko Mak (1) Ko Ngai (1) Ko Samet (1) Ko Samui (1) Ko Wai (1) Kodaň (1) Krabi (1) Langkawi průvodce (1) Little India Singapore (1) Mandalay (1) Marina Bay Singapore (1) Mawlamyine (1) Maďarsko (1) Melaka (1) Most přes řeku Kwai (1) Moulmein (1) Myanmar/Barma základní informace (1) Penang (1) Perhentian islands (1) Phi Phi (1) Phu Quoc (1) Phuket (1) Prachuap Khiri Khan (1) Před nákupem letenky (1) Railay Beach (1) Ranong (1) Rayong (1) Rozpočet (1) Rozpočet Kodaň (1) Rozpočet Myanmar (1) Rozpočet Singapore (1) Saigon (1) Sapa (1) Sihanoukville (1) Singapore (1) Tam Coc (1) Trable při odletu (1) Vietnam nemocnice (1) Yangon (1) Zamýšlení se (1) Řecko (1) Žitava (1) Životní změna (1)