PODRUHÉ NA KO CHANGU - JAK SE OSTROV ZA ROK ZMĚNIL?

července 07, 2017

Byla to pořád taková pohoda? Bohužel nebyla, alespoň na první dojem ne. Možná své udělalo i to, že jsme předtím navštívili ostrovy Ko Mak a Ko Kut, které byly opravdu nádherné a tomu se dost těžko konkuruje. Možná to bylo i tím, že jsme si z předchozí návštěvy v roce 2016, viz. dva články o Ko Changu zde a zde, uchovali jen ty nejlepší dojmy a vzpomínky a na další návštěvu jsme se hodně dlouho těšili.

Začátek druhé návštěvy Ko Changu byl ale opravdu jedno zklamání za druhým. Připluli jsme z Ko Maku do přístavu Bang Bao a už po cestě jsem nestačila zírat. Vesnička táhnoucí se podél pláže Lonely Beach, která byla loni ospalou dírou se změnila v naprostý cirkus lemovaný stánky s nafukovacími žirafami, donuty a bůhví čím ještě. Mezitím se potáceli uřvaní, opilí turisté a o kus dál, tam, kde byly původně stromy, zbyla jen vykácená půda připravená pro další rezorty. To už jsem nevydržela a začaly mi téct slzy...co se to stalo s tím krásným místem?

Dalších pár dní se neslo ve znamení objevování toho, co všechno se tady změnilo k horšímu - zdražení ubytování, jídla, taxíků, zvýšené množství prostitutek, arogantních Rusů i dopravních nehod. Prvních pár dní jsem byla vážně nešťastná, nelíbilo se mi tu a zcela vážně jsme přemýšleli o tom, že se přesuneme jinam.

Logicky to také vedlo k zamýšlení se nad dopady turistického ruchu, nad tím, jakou za sebou necháváme stopu a jak se chováme. Osobně mi neuvěřitelně vadí lidé, kteří po sobě neuklidí, protože přeci tady je nepořádek všude. V jedné diskuzi o plenkách do vody mne hodně zarazil názor jedné maminky "lidi neblázněte, jsme přeci v Asii". To, že jsme v Asii nám ale nedává právo chovat se jako prasátka. Spíš naopak, měli bychom jít příkladem. Další věcí, která mě irituje, je chování turistů k místním. Čekám v 7/11 na rozpečení toustů ke snídani a pozoruji příchozí, z deseti lidí nepozdraví ani jeden. O něco později, v Ayutthaya, jsem svědkem toho, jak skupinka mladých Američanů řve na tuk tukáře ať jim vynosí zavazadla do pokojů. A pak se diví, že Thajci nejsou takový milý a usměvavý národ, jak si přečetli. Jsou, ale když se k nim přistupuje jako k laciným otrokům, tak se usmívat opravdu nebudou. Přitom stačí opravdu málo, naučit se thajsky pozdravit a poděkovat je maličkost, která ale dokáže udělat velké věci a otevírat dveře. Chovat se slušně, s úctou a pokorou a respektovat jejich zvyklosti by měla být samozřejmost, ne vždy tomu tak ale je. Zamysleme se tedy nad sebou, až příště zase někam pojedeme. Cestování by z nás mělo dělat lepší lidi, ne naopak.

Co mi nakonec na Ko Changu spravilo náladu? Byl to návrat do tetovacího studia King tattoo, kde jsme si už loni nechávali dělat tetování. To, jak byli příjemní a pohostinní vedlo logicky k další návštěvě a setkání to bylo nadmíru přátelské. Dovezli jsme jim i dětem z ČR nějaké pozornosti, na oplátku jsme hned dostali nabalenou tašku se spoustou ovoce. Poseděli jsme u piva, povykládali si a konečně nám bylo fajn, tohle byl ten starý dobrý Ko Chang. Zajeli jsme sem celkově ještě 2x, jednou jen tak posedět a povykládat a podruhé na další tetování, po kterém následovala obří rodinná večeře. Thajské jídlo je výborné samo o sobě, ale když se vám poštěstí jíst přímo v rodině, je to ještě o pár levelů výš.

Další super příjemné místo bylo ubytování v Island Lodge. Žádný velký luxus byste zde nenašli, vybavení je základní a k moři je to 10 minut pěšky. Největším luxusem je tady ale přístup majitelů, respektive jejich syna, který se o ubytování stará, a hlavně neskutečné výhledy. Probudit se a z postele koukat na hory Ko Changu je neuvěřitelně fascinující. Mohla bych koukat každé ráno na východ slunce, celý den na hory a nikdy by se mi ten pohled neomrzel. Přes den je možné pozorovat i opice v blízkém lese. Pro lowcost cestovatele zde mají i menší chatičky za pár korun. Kousek od ubytování jsou na hlavní silnici každý den noční trhy se spoustou jídla. Doporučuji vyrazit trochu později, než je oficiální začátek, prodejci se sjíždějí postupně a až cca kolem půl sedmé máte už opravdu bohatý výběr. A rozhodně nevynechat palačinky, jsou trochu jiné než naše a jsou naprosto famózní. Na trzích utratíte o něco málo víc peněz, než když se jdete najíst do nějaké menší místní restaurace. Jednoduše proto, že chcete všechno ochutnat a nakoupíte si toho hromadu.

Nejbližší pláž je White sand beach, celkem přelidněná, ale když se vydáte po pláži dál směrem doprava, narazíte na restauraci ve skále, přes kterou můžete projít a ocitnete se na další velké pláži. Ta je už o poznání klidnější, s minimem resortů, lidí a s čistějším mořem. Další klidnější pláž je v zátoce Klong Son a jmenuje se Chang Noi Beach, kde najdete i vyhlídku Siam Royal View. Nad zátokou můžete navštívit čínský chrám. 

Nakonec byl i náš druhý pobyt na Ko Changu i přes počáteční zklamání skvělý a stále bych Ko Chang pro návštěvu doporučila, jen je potřeba víc hledat a najít si ta svá místa, která vás budou bavit.
Videa z Ko Changu můžete najít na FB v sekci videa zde.

Výhled z pokoje na Island Lodge
Se synem majitelů, každý večer příjemná muzika a uvolněná přátelská nálada
Čínský chrám nad zátokou Klong Son
Chang Noi Beach, jedna z těch klidnějších
White Sand Beach, i když to na fotce nevypadá, tahle pláž je z těch rušnějších
Odlehlejší část White Sand Beach (ano, jak odstranit datum u kamery jsem zjistila až po dvou týdnech :-D)
Klong Prao Beach, další z klidnějších pláží
Setkání u Kingů :-)
Fajn to bylo, ale nikdy nekombinujte víno a Hong Thong, umřete :-D
Večeře u Kingů, jedno z nejlepších jídel, které jsem v Thajsku jedla
Západ slunce nad Klong Prao



















You Might Also Like

0 komentářů