DVA BLÁZNI NA PUNKOVÝM VÝLETĚ V BANGKOKU A JEŠTĚ DÁL

února 01, 2018

Nějakou dobu jsem nic nenapsala, pohltil mě thajský no stress life style a jen jsem si užívala přírody, relaxu, pláží, jídla a vůbec všeho, co Thajsko nabízí. O tom všem později. Dneska to bude o tom, jaký to je, když potkáte někoho stejně tak skvělýho a bláznivýho, jako jste Vy sami. A jelikož jsme byli dva, bude i dnešní psaní trochu netradičně z pohledu dvou osob. Tedy mě a Davida z Egoes and shoes outside, který mi připravil skvělý základ pro tenhle článek a kterému patří velký dík za to, že udělal větší kus práce za mě a tím mě nakopl k dalšímu psaní. A samozřejmě taky za super trip. Víc fotek a jeho původní příspěvek najdete na jeho FB stránkách.

Úvodních řečí bylo dost, tady je náš příběh o 30 hodinách v Bangkoku:

D: Vše začalo tím, že jsem se dohodl s Lenkou, se kterou jsem se potkal už v Krabi, že si dáme Bangkok společně. Lenka měla zajištěnej skromnej pokojíček ve skromným hotelu s bazénem na střeše, tak jsem se skromně připojil. Gentlemansky jsme to podělili dvěma, takže jsme brečeli oba, ale jen málo. Měla tam zároveň kamarády, čerstvě zasnoubený pár. Začínalo to snad i docela romanticky nebo co. Jenže Lenka mi svoji punkovou stránku předvedla už v Krabi, takže ta moje už netrpělivě poskakovala uvnitř a nemohla se dočkat, až dostane prostor v ulicích Bangkoku. No... Vše začínalo naším oblíbeným "průzkumem okolí" ala "Kde maj pivo prdele? Hele tenhle obrubák bude dobrej, čum na toho týpka". Následně pak samozřejmě přesun na střešní bazén + drinky.

L: Celý to vzniklo tak, že já jsem si popíjela v Kanchanaburi a David v Khao Soku, mě odjely kamarádky po dovolené a David opustil svojí workaway komunitu v Khao Soku. Najednou bylo strašně divný cestovat sám. Tak mě tak napadlo napsat "přijeď do Bangkoku"....jo chtěla jsem tě ještě vidět, protože jsem tušila, že by to mohlo být fakt dobrý. A taky jsem potřebovala zlevnit to svý skromný ubytko. Ehm. Sorry jako. Nebylo v tom jen osobní kouzlo, ale i chladná ženská vypočítavost :-D
Průzkum začal oblíbeným "kde maj pivo?" a skončil "sakra v tuhle hodinu se pivo už neprodává". Tohle je asi jedinej stres, kterej Vám Thajsko přivodí. Pořád myslet na to, v kterou hodinu se prodává a neprodává pivo. Naštěstí v hotelech zákazy neplatí a navíc mají happy hour. Takže socky si dají akorát ty dva drinky a pak vyrazí do ulic. Na další drinky v akci.

Nejlepší způsob poznání Bangkoku...sednout si na chodník a čumět...my čumíme na ně, oni na nás a je to lepší než si sednout do kina s popcornem
Na tohle tentokrát nedošlo, ale mám obavy, že jednou to tam padne

D: Večer jsme nalitý začali realizovat můj plán - vidět Khao San. Pověstnou uličku narvanou prostitutkama, prostitutama, turistickejma atrakcema, praženejma škorpionama a jinejma pičovinama. Mára a Blanka tam taky nebyli, tak se nadšeně připojili. Takže jízda tuktukem (v Bangkoku povinnost). Na Khao San samozřejmě následoval praženej škorpion, další chlast a ... to je všechno. Mára nemohl... a já nemam prachy na hovadiny. Vrátili jsme se zpět na hotel dalším tuktukem a s flaškou oblíbenýho místního špiritusu "Hong Thong" a vylili se znova u bazénu. Mára a Blanka šli spát brzo, takže se jen přišli rozloučit. Další den odjížděli....jak to mohlo pokračovat dál? Lenka je (bohužel/bohudík?) stejná jako já. Spát se nešlo. Vyrazili jsme znovu do ulic. Úplně stejně jako ty místní psi.

L: Boužel/bohudík mám z posledních dvou let práce za barem takovej blbej zvyk, že když všichni končí, já se teprve začínám bavit. Pokud nejsem ve společnosti stejně postižených, musím většinou poslušně dopít, típnout poslední cígo, zavřít pusu a jít spát. Tebe jsem ovšem moc dlouho přemlouvat nemusela, vlastně jsem tě nepřemlouvala vůbec. Ani náznak obrany. Takže rychle nakoupit pití, než to zase utnou, zkouknout noční bazén, než nám ho zavřou a vyrazit zase do ulic.

Khao San. Ulice, kde si koupíš všechno. I to, co nechceš.


Svět "tam dole" a "tam nahoře", dva naprosto odlišné vesmíry, které se navzájem prolínají v jednom městě. 
D:  Dohnal nás hlad, takže jsme skončili na křižovatce, na pouliční vývařovně (jsou nejlepší!) a narvali se rejží se salty eggs, fazolkama ale hlavně krevetama a vepřovym bůčkem. Přepadla nás u toho filozofická nálada (alkoholici znají), tak jsme tam proseděli asi 3 hodiny v debatách a úvahách. 

Bohužel jsem za tu dobu příliš nevystřízlivěl a když mě začala tahat starší prostitutka (prostitut?) do uličky, cestou zpátky na hotel, už jsem se skoro zapomněl bránit. Naštěstí se konečně odněkud vynořila Lenka a já pohotově ukázal prstem WIFE!!! "Paninka" se lekla a začala se Lence omlouvat a já utekl.
Jenže ne na dlouho. Na hotel jsme bohužel nedošli...

L: Původní plán byl, že se jen někde usadíme a vypijeme si naše "Thai libre", čti Hong Tong s colou. Nějak nás to ale zaválo do jídelny, kde jsem už byla den předtím. Jakmile jsme viděli tu spoustu jídla, okamžitě nás přepadl hlad. A z tebe vypadlo, že sis nevzal peníze. Se pozná gentleman :-D No super, já mám 220 bahtů, to se vážně nacpeme. A nacpali! Kouzlo těchhle vývařoven spočívá i v tom, že se ve dvou můžete nacpat krevetama a vším možným a bude Vás to stát v přepočtu na naše 130 Kč. A ještě Vám ochotně donesou hrníčky s ledem na Vaše vlastní pití. Když pití došlo, pustili jsme se do nějakého jejich čaje, co byl na stole. Byl cítit po houbách. To by tak nějak odpovídalo tomu, co všechno se dělo dál. Ale spíš asi nádobí lehce chycený plísní.


Když jsi v jídelně kdesi v zapadlé uličce Bangkoku, kde nikdo neumí anglicky, musíš si nějak poradit. A ještě u toho pobavíš obsluhu.

Většina lidí se do těchhle jídelen vůbec neodváží a je to strašná škoda, vaří tady totiž suprově.

Dostala jsem za úkol vyfotit šlapku. David mezitím odháněl jinou. Kdoví, jak to bylo, třeba se mě jen chtěl zbavit a já byla s tím focením moc rychlá, tak si vymyslel tu historku o manželce. Možná se jen trochu styděl za svoje preference :-D Tak já budu příště pomalejší jo?


D: Když jsme procházeli kolem týpků, který kalili na ulici, začali nás tahat mezi sebe, ať se jako připojíme. Netrvalo jim to moc dlouho a už jsme tam byli přikovaný k těm židličkám a střídali se s Lenkou o panáka. Borec to dolejval hned jak jsme dopili.
Začalo mě to trochu děsit, že to už asi nedávám, ale Lenka se smála, jak kdybychom byli na nejlepší atrakci na matějský. Takže jsem se jen nervozně zkoušel vyptávat co to pijeme, ale pokud znáte thajce... škoda mluvit. Prostě se jen zubil a ukazoval palec. Tak jsme chlastali.
Ještě jsem si párkrat postěžoval Lence, že jestli ještě borec doleje, tak hodim šavli. Nehodil. 
Místo toho jsem ožil. Nějakou dobu to tak pokračovalo a pak už si jen pamatuju, že jak jsem si vyhrnoval nohavice od kraťasů. Nevim proč. Asi jsem chtěl zase po nějáký době dělat "žabího muže" nebo nějakou tu mojí pičovinu, co mě občas napadnou.... jenže borcovi se to zalíbilo. Byl extrémě rychlej. Během vteřiny jsem měl přilepenou jeho ruku na tom mym chlupatym (žabím) stehýnku a začal ukazovat to nechutný taliánský gesto líbání vlastních prstů "delicious". Já byl o něco pomalejší. Vyskočil jsem se spožděnou reakcí od stolu a řekl mu něco ve stylu "fuck it man, I'm out". Nebo úplně něco jinýho. Bylo mu to prdel a nechal nás odejít. Jen otočil hlavu zpátky na klipy Majkla Džeksna který tam celou dobu přehrával na mobilu.
Takže jsem promeškal další asijskou nabídku sexu. Podruhé. Ale bohužel vždy jen s mužem. Už tomu možná budu příště otevřenější. Bavili jsme se o tom s Lenkou a shodli jsme se, že by to třeba nebylo tak hrozný, že mají stejně šidítka. Zkusim to ještě promyslet.

L: Pro mě to nebylo první popíjení s Thajcema, takže jsem se nijak nebála a hrdinně do sebe lila panáky. Frajer to na tebe zkoušel vlastně od začátku, jenže nejdřív jsme si toho moc nevšimli. Já jsem si toho všimla dřív než ty. Pak jsem ti to řekla. Chtěl jsi jít. Ale já nechtěla. Na mě nikdo nesahal, takže pro mě sranda až na půdu. Pak sis vyhrnul ty kraťasy. Ze srandy, jestli borec něco udělá. Udělal. Doteď jsi mi neprozradil, kam až se mu ta ruka dostala. Dle mých útržků vzpomínek poměrně dost vysoko. Pak už jsi ale vyskočil dva metry do vzduchu a já taky. Když jsem viděla ten tvůj vyděšený výraz, bylo mi tě fakt líto, i jsem se na chviličku zastyděla, že jsem se tak smála. Výmluva WIFE tady moc nezabírala a tak jsme se raději rychle sebrali a šli pryč. Naštěstí se mu evidentně pořád líbil víc Majkl než ty. 
Cestou na hotel ještě proběhl pokus o nákup motorky, dostali jsme se až na 50 bahtů, které jsme ovšem bohužel neměli. Tvoje nabídka "twenty without batery" se taky nesetkala s  moc velkým úspěchem. Tuhle epizodu jsme ovšem oba zjistili, až když jsem druhý den koukla do telefonu. Video zveřejníme za příspěvek 100 Kč na nákup pořádné motorky.

Kluci jsou kámoši a maj se rádi!
Bangkok nikdy nespí. Nebo možná jo a zrovna vstával.

Mít o 30 bahtů víc, mohla být naše. Prej bych se dozadu vešla, jsi říkal.


D: Cestou znovu na hotel (pokus 2) nás ale nenapadlo nic lepšího, než že vezmeme znovu tuktuk a pojedeme zkontrolovat Khao San, jak to tam asi vypadá po akci. Lenka mi totiž fascinovaně vyprávěla o tuně bordelu a spících lidech na ulici, takže mě to samozřejmě učarovalo a kejvnul jsem na to asi jako když chytne mízu starej metalovej fanoušek do krku.
Na Khao San nebylo nic kromě prázdnejch lahváčů před podnikama, pár zoufalců a skupinky zevláků, ke kterejm jsme se nadšeně přidali. Postupně ale odpadli a zůstal jen ladyboy, kterej o mě neměl zájem! Což jsem popravdě nepochopil a ztrácím vlákno.

L: Jo Khaosan byl tentokrát hodně slabej, pamatovala jsem si zajímavější věci. Ladyboy měl zájem o mě. Výmluvu HUSBAND nám moc nežral, ale naštěstí byl dost unavenej a jakmile si dojedl svojí polívku zmizel taky. Nejzajímavější na tom byly asi ty naše chytrý oduševnělý diskuze po cestě tam i zpátky. Myslím, že jsme stoprocentně museli vyřešit všechny problémy lidstva. Škoda, že si to ani jeden nepamatujeme. Vsadím žabky, že by to bylo na Nobelovku.

Po party noci na Khao Sanu zůstala jen hromada odpadků a jedna vyděšená kočka. Ani se jí nedivím.
D: Z Khao Sanu už jsme šli po svejch při ranním svítání opravdu na hotel. Vytuhli jsme totálně. Vzbudil nás hotelovej telefon v poledne. Jasně. Měli jsme už dávno bejt venku. Check out do 12:00. Takže zase balení v chaosu, v mém případě spíš připínání věcí na krosnu ze všech stran. Šli jsme zpět na křižovatku, kde jsme měli v noci jídlo a objednali si vývar s prasečí krví od babči. Najedli jsme se a já po cestě na hlavák začal cítit, že co jde dovnitř, musí občas i ven. Když jsme šli do krámku pro pití, sekl jsem se u vstupu. Lenka na mě vyděšeně koukala a já ještě vyděšeněji na ní. Už koukala vydešeně i prodavačka, (strach je mezinárodní záležitost). Lenka: "co je?" Já (zelenej): "Poseru se." Lenka: "Tak si kup pití a jdeme hledat hajzl." Já: "To nedám, už mi to oblizuje textil". Normálně jsem odtamtud zdrhnul. Bágl jsem zahodil za rohem, kam Lenka dorazila a počkala tam. Já mezitim doběhl na benzínku a vykopl dveře od tureckýho hajzlu. Dlouho jsem něco takovýho nezažil. Téměř jsem se u toho rozbrečel štěstím. Kdyby tam nebyla ta benzínka, normálně bych stáhnul kalhoty na ulici. Nekecám. Když jsem se vrátil, chvíli jsem to v sobě nechal porovnat a jak jsme tak leželi na tom betonu, Lenka povídá: "hele... co kdybychom odložili ještě ty svý odlišný cesty a dali ještě Prachuap Khiri Khan? Já bych chtěla vidět moře... (chtěl jsem tam jet před Bangkokem)".
Co myslíte že jsem jí na to řekl...
L: Já jsem měla být dávno nejen venku z hotelu, ale taky jsem tou dobou měla provádět boarding na let na Penang. To bych ovšem nesměla jít spát v 8 ráno. Už když jsem odjížděla z Kanchanaburi, měla jsem pocit, že chci v Thajsku zůstat delší dobu. A pak už jsem měla opět i takové tušení, ne vlastně tentokrát už jsem si byla jistá, že nějakej další společně strávenej čas bude výbornej. Tak jsem si to letadlo prostě nechala uletět. 
Balení v naprostém chaosu, v mém případě zběsilé házení věcí do batohu. Doteď nechápu, že jsem tam nic nenechala. Narozdíl od tebe. 
Jo polívka, ta byla výborná, škoda, že jsem to s tou krví nevěděla dřív...nebo vlastně asi dobře, tyhle prasárny totiž nejím. Krev, zabíjačky apod. se mi absolutně hnusí. Je to odporný, nechutný a nikdy bych to nepozřela. Jo byla fakt suprová. Nikdy neříkej nikdy. 
Zelenej, bílej, utíkající...asi si musel vypadat fakt děsně, protože ta babča, co tě na ten záchod navedla, nám pak přinesla ještě hromadu papírových ubrousků. A pití. A brambůrky. Taky byla fakt dost vzdělaná a věděla hodně o ČR. Taky nás pozvala k sobě domů. Bohužel to sraníčko mělo dost dlouhý trvání a než pominulo, tak babča musela odjet. Tak třeba příště.
V tý kocovině mě sice napadlo, že když neodletím, tak budu mít overstay = průser, ale tak co, někde jsem četla, že to stačí zaplatit a je to v klidu. No trošinku se mi to prodražilo. Protože jsem chtěla k moři a ty - klidně to prozradím hned, stejně to máš už na FB - ses toho samozřejmě chytil. Jak jinak. A díky bohu za to!

Zákeřná polívka. A taky výborná. Dokud to nezkusíš, nemůžeš říct, že je to špatný.

Ztratit se v Asii, nic neřešit a jen tak si existovat - můj sen posledních pár let se konečně stává realitou

Vzhůru k dalším zážitkům :-)



Tak tohle bylo našich nabitých 30 hodin v Bangkoku. A co bylo dál? Nedočkavci se můžou podívat na Davidovo část příběhu na jeho FB Egoes and Shoes outside a já svůj díl sepíšu taky hodně brzy.

Jo a pokud budete chtít jít v našich stopách a pořádně prozkoumat China town, doporučuji ubytování v hotelu Royal Bangkok China town, budete mít odsud všechno kousek a o zážitky postaráno.





















You Might Also Like

0 komentářů

MÁŠ DOTAZ? NEVÁHEJ A NAPIŠ :-)

Název

E-mail *

Vzkaz *

Asie (43) 6 měsíců v Asii (31) Sama na cestě (29) Thajsko (24) První velká cesta (15) Kambodža (8) Vietnam (8) Doprava v Thajsku (7) Evropa (7) Práce na cestách (7) Dobrovolnictví (6) Malajsie (6) Myanmar/Barma (6) Rozpočet Thajsko (6) Bangkok (5) Na pár dní pryč (5) Workaway (5) Ko Chang (4) Koh Phayam (4) Langkawi (4) O cestování (4) Digitální nomádství (3) Doprava v Kambodže (3) Siem Reap (3) Vztahy na cestách (3) Angkor Wat (2) Atrakce Langkawi (2) Irsko (2) Koh Rong (2) Kuala Lumpur (2) Moken sea gypsy (2) Nákup letenek (2) Německo (2) Phnom Penh (2) Plánování (2) Rady a tipy (2) Rezervace ubytování (2) Rozpočet Malajsie (2) Tetování Thajsko (2) Ao Nang (1) Athény (1) Ayutthaya (1) Bagan (1) Bago (1) Berlín (1) Bezpečnost (1) Budapešť (1) Cameron Highlands (1) China town Singapore (1) Cliffs of Moher (1) Copywriting (1) Death Railway (1) Dlouhodobé cestování (1) Doklady (1) Dublin (1) Dánsko (1) Flixbus (1) Galway (1) Ha Tien (1) Hanoi (1) Ho Chi Minh (1) Inle Lake (1) Kanchanaburi (1) Khao Sok (1) Ko Kood (1) Ko Kut (1) Ko Lanta (1) Ko Mak (1) Ko Ngai (1) Ko Samet (1) Ko Samui (1) Ko Wai (1) Kodaň (1) Krabi (1) Langkawi průvodce (1) Little India Singapore (1) Mandalay (1) Marina Bay Singapore (1) Mawlamyine (1) Maďarsko (1) Melaka (1) Most přes řeku Kwai (1) Moulmein (1) Myanmar/Barma základní informace (1) Penang (1) Perhentian islands (1) Phi Phi (1) Phu Quoc (1) Phuket (1) Prachuap Khiri Khan (1) Před nákupem letenky (1) Railay Beach (1) Ranong (1) Rayong (1) Rozpočet (1) Rozpočet Kodaň (1) Rozpočet Myanmar (1) Rozpočet Singapore (1) Saigon (1) Sapa (1) Sihanoukville (1) Singapore (1) Tam Coc (1) Trable při odletu (1) Vietnam nemocnice (1) Yangon (1) Zamýšlení se (1) Řecko (1) Žitava (1) Životní změna (1)