DÁ SE PŘI DLOUHODOBÉM CESTOVÁNÍ UDRŽET VZTAH NA DÁLKU? JE VŽDYCKY SKVĚLÝ CESTOVAT SÁM? A JAK SE PIJE S THAJCI? ODPOVĚĎ DÁVÁ KANCHANABURI

března 23, 2018

Jak jste se mohli dočíst v minulém článku z Ko Ngai, rozhodla jsem se po odjezdu holek pokračovat dál do Kanchanaburi. Bohužel sem z Krabi nevedla žádná přímá cesta, všechno jen přes Bangkok. Když už přes Bangkok, tak zkusím, kolik stojí letenka. A podařilo se. Našla jsem super výhodnou letenku. Jo super výhodná letenka v šest hodin ráno. Kde bude asi tak háček co? Jaksi mi v zápalu nadšení nedošlo, že v půl pátý ráno nejspíš nepojede shuttle bus na letiště. Taxi plus letenka vyšlo stejně jako koupit si letenku na pozdější let a jet shuttle busem. A ještě bych se vyspala. Jo chybama se člověk učí.
V Bangkoku mě naštěstí žádné velké překvapení nečekalo, jak se dopravit na autobusák už jsem měla natrénováno z cesty do Ranongu. Jelikož odsud jezdí autobusy nejen do Ranongu, Kanchanaburi, ale i třeba na Phuket, Krabi, Surat Thani a další, dávám sem podrobný návod, jak se sem dostat z letiště Don Mueang.

Návod, jak se dostat na Southern bus terminal z letiště Don Mueang:

- hned u východu z letiště, exit číslo 6 v podlaží číslo 1 je stanoviště autobusů

- nasednete do autobusu číslo A4 a dojedete na jeho konečnou stanici, stejným autobusem se dostanete i na Khao San, cena je 50 bahtů

- na konečné vystoupíte, přejdete přes cestu, ne přes hlavní, ale jen přes tu užší, příjezdovou, kterou přijel váš autobus

- počkáte si na autobus číslo 124, kterým dojedete opět na konečnou stanici, jedná se o lokální MHD, takže doporučuji při koupi lístku použít označení Sai Tai Mai (čti "saj, taj, maj"), southern bus terminal vám nemusejí rozumět, cena je 9 bahtů

- autobus je nejlevnější a nejpomalejší variantou, pokud vám nevadí utratit víc, zavolejte si Uber nebo Grab

Letadlo neletadlo, přesuny v Thajsku jsou vždycky dlouhý jak týden před výplatou a všechno co vypadá jako kousek nakonec trvá věčnost. Taxi, letadlo, jedno MHD, druhé MHD, autobus a nakonec si to šlapu skoro hodinu pěšky ve vedru a s báglem na zádech k ubytování. Abych ušetřila 40 bahtů za taxi. Když naprosto strhaná odhazuju batoh ve svém krásném novém pokojíčku říkám si, že jsem fakt blbec a škrt v naprosto nepodstatných věcech. Jo jdu si za těch ušetřených 40 koupit pivo, abych spláchla ten svůj šílenej pochoďák. Jak už jsem jednou psala, low cost cestování je o šetření na nedůležitých věcech. A pivo po cestě je důležitý. Tečka.

Bydlení jsem měla vážně krásný. Vybrala jsem si pokoj v domku na řece, všechno se lehce pohupuje, zapadá slunce, sedím si v pohodlném křesílku, popíjím pivko a je mi vážně krásně. Je to tak hezký a romantický. Hm jenže jsem tu sama, zrovna mi odjely kámošky a žádný sympatický muž v dohledu. Tušíte správně, není nic lepšího, než si trochu pobrečet, uvolnit emoce a napětí. Naštěstí mě to tak vyčerpá, že z toho usnu. Pokud si budete chtít dopřát tohle super ubytko, bookujte T&T Guesthouse. Jen si prosím vezměte někoho sebou, ať tam tak trapně nebrečíte jako já :-D Kdybych věděla, že druhej den se budu koukat na páreček, co si na mole dává víno při západu slunce, nechala bych si to brečení raději na další den :-D



Západ slunce nad řekou Kwai z T&T Guesthouse

Po předraženém Ko Ngai konečně zase jídlo z lokální restaurace za 50 bahtů

Pravda, zase tak úplně sama jsem tady nebyla

Můj původní plán byl, že si půjčím motorku, objedu národní park, zkouknu všechny vodopády a všechno, na co jsem se do Kanchanaburi tak těšila. Jenže. Najednou se mi samotné nechce. Nebaví mě to. Po skvělých dvou týdnech s holkama mi single cestování najednou nepřijde tak super. Jsem úplně bez energie a nechce se mi vůbec nic. Den strávím zevlováním v bezpečí svojí terasy, s pivem, výhledem na řeku a lehkou depkou.
Další den jsem se probudila z letargie, kopla se do zadku a vypravila se projet si vlakem Death Railway. Název Death Railway nebo také Burma Railway dostala tahle železniční trasa kvůli tomu, kolik na ní při její stavbě za 2. Světové války zemřelo vězňů, kteří zde pracovali. Na nádraží kupuju za 100 bahtů lístek na konečnou stanici do městečka Nam Tok. Přes veškerou smutnou historii je cesta vlakem vážně nádherná. Výhledy na hory, údolí řeky Kwai i upravené domečky.  Z konečné stanice se dá pěšky dojít k vodopádům Sai Yok Noi waterfall. Trochu moc lidí, ale jsou nádherné. Koupu se jako jediná běloška mezi Thajci (ostatní farangové jen sedí, zírají a nechápou) a konečně zase ožívám. Večer se rozhodnu přestat smutnit a vyrazit mezi lidi. Objevím malou restauraci s luxusní polívkou, nadlábnu se a vyrazím do baru, který slibuje opití za 10 bahtů. Ne, za 10 bahtů se tu vážně neopijete, ale levný to tady teda doopravdy je. Jenže tu nikdo zajímavý na pokec není. Po dvou rumech s colou odcházím spát a do myšlenek se mi opět vkrádá lehká depka a skepse.


Jede se na výlet do Nam Tok

Potkat přes den děti v pyžamu je tady stejně normální, jako maso položené celý den na sluníčku (v pozadí)

Údolí řeky Kwai

Údolí řeky Kwai

Sai Yok Noi waterfall

Sai Yok Noi waterfall

Nejlepší pork noodle soup jakou jsem v Thajsku jedla je v Jack Buddha baru

Další den vyrazím do města okouknout most přes řeku Kwai, přes který jsem včera jela. Po cestě se najím a začínám si to tady docela užívat. Navíc se přes FB domluvím s Eliškou na společném výletě k Erawan waterfalls. Večer si zamířím na jistotu na včerejší luxusní polívku. Na co hledat jiná místa, když tady mi chutná a jsem spokojená. Po večeři si dávám jedno pivo. Zase je mi trochu smutno, že jsem tu tak sama. Asi je to na mě i dost vidět. V ten okamžik totiž přichází bod zvratu, kdy mě sympatická slečna roznášející polívky přizve k jejich stolu....



...abych tenhle už tak dlouhej článek zkrátila, tak se přiznám, že jsem s nima prachsprostě prokalila 4 večery a nikam jinam jsem se nepodívala. Eliška sice přijela, ale až po poledni, já měla kocovinu jak barák a Erawan waterfalls dost daleko na odpolední cestu na motorce a ještě s pár promile v sobě. Ale nelituju! Thajci mě fakt baví. Už jsem jednou psala v článku o Khao Soku proč a i když mě to stojí prachy i játra, jsem vážně vděčná za možnost, poznat místní lidi trochu blíž, popovídat si s nimi a poznat, jak žijí. Jako cestující v páru nebo ve skupince bych tuhle možnost asi nikdy nedostala. A tihle dva i jejich přátelé byli vážně skvělí.

Tohodle dědu, kterýho jsem za 4 dny slyšela promluvit dvě slova, se mi pořád snažili dohazovat. Díky, radši budu brečet do polštáře :-D

Čím delší dobu jsem v Thajsku, tím víc docházím k názoru, že Thajci mají s Čechama hodně společného :-D

Až tak, že jsem svůj odjezd odsud obrečela neuvěřitelným způsobem. Zase se loučím, zase brečím, zase to bolí. Lulu mi při loučení řekla, že teď nejsem jejich přítel, ale rodina. Kdo by se nerozbrečel že jo. Strašně fajn lidi. Odjíždím a vím, že se sem určitě vrátím, nejen kvůli vodopádům, které jsem nestihla a kvůli úžasné atmosféře Kanchanaburi, ale i kvůli tomu, abych znova viděla tyhle super lidi. Thajsko se definitvně stalo mojí srdeční záležitostí a Kanchanaburi jezdním z mých nejoblenějších míst. Při představě, že bych z Thajska měla za tři dny odletět, zase řvu jak kráva. Celej náš vagon na mě čumí. Jediná běloška a ještě ubrečená. Divím se, že si mě zase někdo nechtěl fotit.

Něco z nočních trhů...tohle jídlo mě svým tvarem prostě nikdy nepřestane bavit. Thajci jsou fakt střelci.

Night market Kanchanaburi, kdo by odolal?

Sushi za 3 Kč prostě chceš!

Na závěr ještě něco trochu osobnějšího. Dost dlouho jsem přemýšlela, jestli o tom psát veřejně nebo ne, ale i vztahy jsou věc, která k cestování patří. Navíc je psaní tak trochu můj ventil. Když jsem seděla ve vlaku, ubrečená a v totálním rozkladu, přišla mi zpráva od přítele. Cosi o našem vztahu. Jo není to lehký udržet vztah na dálku a nám to nevyšlo. Byla jsem ve fázi, kdy jsem pořád někoho opouštěla, takže mi najednou nepřišlo tak těžké, náš vztah ukončit. Zákon padajícího hovna. Prožili jsme spolu skvělé více než čtyři roky, ale najednou se naše cesty vydaly jiným směrem. To se stává. Nepřišlo mi fér, nechat někoho na sebe čekat, když jsem v tu chvíli už věděla, že se ze svojí cesty nechci vrátit tak brzy, jak jsem původně plánovala. A on nechtěl cestovat se mnou. Každopádně obrovský respekt za to, že jsi mi umožnil na tuhle cestu odjet, i když to pro tebe nebylo lehký a byly tam i obavy, že se stane přesně tohle. Opravdu si vážím možnosti, jakou jsi mi dal. Ne každý chlap by tohle dokázal. Za to ti patří obrovské díky. Žiju si svůj sen i díky tobě.

V totální emoční bouři jsem dorazila do Bangkoku, kde jsem se měla sejít s kámoškou, jejím manželem a Davidem, se kterým jsme byli s holkama na Krabi na jeden večer na drink. Aspoň na to nebudu na všechno sama...jo vážně to není někdy tak cool cestovat sám. 

Na video z Kanchanaburi se můžete mrknout tadyvideo Kanchanaburi

Strašně ráda bych se s Vámi podělila o rozpočet, ale právě jsem zjistila, že se mi jaksi neuložily moje zápisky o cenách v Kanchanaburi. Ale cenu Hong Tongu si pamatuji, kdyby někdo potřeboval tuhle důležitou informaci :-D

Pokud se Vám článek líbil, sdílejte a šiřte dál, v případě dotazů k Thajsku ráda pomohu a poradím.

You Might Also Like

0 komentářů

MÁŠ DOTAZ? NEVÁHEJ A NAPIŠ :-)

Název

E-mail *

Vzkaz *

Asie (51) 6 měsíců v Asii (39) Sama na cestě (29) Thajsko (24) Vietnam (16) První velká cesta (15) Kambodža (8) Doprava v Thajsku (7) Evropa (7) Práce na cestách (7) Dobrovolnictví (6) Malajsie (6) Myanmar/Barma (6) Rozpočet Thajsko (6) Bangkok (5) Ha Giang north extreme motorbike loop (5) Na pár dní pryč (5) Vietnam na motorce (5) Workaway (5) Ko Chang (4) Koh Phayam (4) Langkawi (4) O cestování (4) Digitální nomádství (3) Doprava v Kambodže (3) Siem Reap (3) Vztahy na cestách (3) Angkor Wat (2) Atrakce Langkawi (2) Cat Ba (2) Cestovní pojištění (2) Dlouhodobé cestování (2) Ha Long bay (2) Irsko (2) Koh Rong (2) Kuala Lumpur (2) Moken sea gypsy (2) Nákup letenek (2) Německo (2) Phnom Penh (2) Plánování (2) Rady a tipy (2) Rezervace ubytování (2) Rozpočet Malajsie (2) Tetování Thajsko (2) Ao Nang (1) Athény (1) Ayutthaya (1) Bagan (1) Bago (1) Berlín (1) Bezpečnost (1) Budapešť (1) Cameron Highlands (1) China town Singapore (1) Cliffs of Moher (1) Copywriting (1) Death Railway (1) Doklady (1) Dublin (1) Dánsko (1) Flixbus (1) Galway (1) Ha Tien (1) Hanoi (1) Ho Chi Minh (1) Inle Lake (1) Kanchanaburi (1) Khao Sok (1) Ko Kood (1) Ko Kut (1) Ko Lanta (1) Ko Mak (1) Ko Ngai (1) Ko Samet (1) Ko Samui (1) Ko Wai (1) Kodaň (1) Krabi (1) Langkawi průvodce (1) Little India Singapore (1) Mandalay (1) Marina Bay Singapore (1) Mawlamyine (1) Maďarsko (1) Melaka (1) Most přes řeku Kwai (1) Moulmein (1) Myanmar/Barma základní informace (1) Penang (1) Perhentian islands (1) Phi Phi (1) Phu Quoc (1) Phuket (1) Prachuap Khiri Khan (1) Před nákupem letenky (1) Railay Beach (1) Ranong (1) Rayong (1) Rozpočet (1) Rozpočet Kodaň (1) Rozpočet Myanmar (1) Rozpočet Singapore (1) Saigon (1) Sapa (1) Sihanoukville (1) Singapore (1) Tam Coc (1) Trable při odletu (1) Vietnam nemocnice (1) Yangon (1) Yen Bai (1) Zamýšlení se (1) Řecko (1) Žitava (1) Životní změna (1)